Průzkum uživatelů

Cíl průzkumu uživatelů

• dozvědět se o uživatelích vše, co je důležité pro použití mého artefaktu
• a nějakým dobrým způsobem toto předat návrháři, tak, aby si mohl uživatele dobře představit a rozdělit si je do odlišných skupin

Co uživatelé říkají a co uživatelé dělají

• je v tom velký rozdíl
• neměli bychom uživatele poslouchat, ale spíše zjišťovat, co opravdu dělají
  • Nielsen článek: https://www.nngroup.com/articles/first-rule-of-usability-dont-listen-to-users/

Co se týče průzkumu uživatelů, tak můžeme sbírat

Kvantitativní údaje

• mají široký záběr, snadněji se provádí a vyhodnocují
• můžeme pomoci nich stanovit významnost nějakého problému
• neposkytují dostatek informací pro porozumění

Kvalitativní údaje

• získání je metodicky obtížnější
• hrozí ovlivnění výsledků osobností provádějícího
• poskytuje porozumění příčinám Shrnutí v článku: https://www.nngroup.com/articles/quant-vs-qual/

Je pravděpodobné, že se stane to, že odpověď uživatele na jednu otázku vyvolá další otázky (ty už budou konkrétnější) + otázky si budu zjišťovat dodatečně (vždy je lepší se zeptat, než předpokládat).

Boj s demografickými údaji - jsou velmi jednoduché na získání, ale pro nás nejsou moc relevantní. Místo nich je lepší použít jiný úhel otázky nebo demografické otázky již vztažené k artefaktu.

Pro takový průzkum je důležité již znát pojmy z domény.

Co je důležité zjišťovat?

• jak bude artefakt používán
  • volbou uživatele (můj problém: umět nalákat uživatele, kteří budou artefakt dobrovolně používat)
  • z nutnosti, kvůli nějakému nařízení (můj problém: minimalizovat námahu uživatele, aby se mu to vyplatilo to používat)
• frekvence používání
  • příležitostné používání
  • časté používání (artefakt je jejich hlavní pracovní nástroj)
    • zde se můžeme více spolehnout na uživatelovu paměť a znalost artefaktu (čím častější použití, tím více se můžeme spoléhat)
  • pro použití je potřeba certifikace
• jaká je pro uživatele priorita cílů, které si artefaktem splní?
  • nevýznamný cíl, může si ho dosáhnout i jinak
  • fatální omezení, tzv. “show stopper”
• jak uživatelé znají platformu a jaké mají postoje
  • znalost se dá zjišťovat např. dotazníkem
  • postoje zjistím např. z diskuzních fór (POZOR: spokojení uživatelé jsou většinou zticha)
• jaké má uživatel informační potřeby?
  • zde je trochu překryv s doménovou analýzou
    • nějaké pojmy najdu ve firemním manuálu a během terénního zkoumání
  • lze využít také interview
• jak uživatelé komunikují mezi sebou
• jaké jsou osobní cíle a osobní frustrace (problémy, které uživatelé musí řešit)

Prezentace výsledků průzkumu

Nejlepší forma jsou Persony v UCD

Výsledky jsou určeny pak pro:

1. kolegy v týmu - pokud se Kontextová analýza dělá ve více lidech, tak se nabyté porozumění musí komunikovat okamžitě
2. návrháře
3. pro zákazníky a spolupracující uživatele - jako zpětná vazba pro ně (= “hele, tohle jsme se o vás dozvěděli”)
4. pracovníky testu a experty vyhodnocení - aby si experti mohli vybrat vhodné testery, aby experti mohli věrohodně “simulovat” persony
5. marketing