- dokumentace ke konfiguraci je součástí konfiguračního souboru
- většinou je to odstavec zakomentovaného textu nad direktivou, který ji vysvětluje a popisuje možnosti použití
- po změně konfigurace musím restartovat server
- to je nepříjemné, pokud server běží a obsluhuje klienty
- chci tak část nastavení delegovat na uživatele → htaccess soubor
- konfigurace je často generovaná ze šablon (pomocí skriptů)
Různé přístupy ke konfiguraci
- obecně jsou 2 přístupy ke konfiguraci
- celá konfigurace dohromady v jednom souboru (např. Alpine Linux)
- ve více souborech, např. 1 modul = 1 konfigurační soubor (např. Debian)
- pro propojení se používá
include
Struktura konfigurace přímo pro Debian:

Syntaxe
- jedna direktiva na jeden řádek (pokud rozděluji na více řádků, tak
\
)
- direktivy jsou case insensitive
- komentáře uvedu znakem
#
- prázdné řádky se ignorují (stejně jako bílé znaky před direktivami)
Proměnné v konfiguraci
- mohu je definovat v:
- direktivě
Define
- to má prioritu
- v proměnných prostředí -
/etc/apache2/envvars
- při spuštění z příkazové řádky -
apache2ctl -k restart -D ..=..
- pak je použiju jako
${APACHE_MANUAL}
v samotné konfiguraci
HTTP_*
- parametry HTTP protokol
REQUEST_*
- informace o požadavku
REMOTE_*
- informace o klientovi
SERVER_*
- informace o serveru