Provádíme UCD - tedy návrh zaměřený na uživatele. Jak něco navrhnout tak, aby se to pak uživatelům dobře používalo. UCD není moc metoda, která nám říká co a jak přesně dělat, je to spíš takový postoj, taková filosofie. Existuje spoustu postupů a metod pro spoustu různých situací.

Má mnoho metod pro:

  1. prozkoumávání, získávání dat (Metody a techniky práce s uživateli)
  2. porozumění a interpretace dat (Metody vyhodnocování při návrhu artefaktu)
  3. projekce porozumění do samotného návrhu
  4. spolupráci mezi uživatelem a návrhářem (Metody a techniky práce s uživateli)

Má 3 hlavní fáze:

  1. formativní fáze
  2. návrh
  3. sumativní fáze
    • závěrečné testování použitelnosti
    • testování správnosti návrhu (Testování použitelnosti v UCD)
    • pozorování funkce artefaktu ve skutečném nasazení 3) Terénní průzkum
    • vyhodnocení
      • ještě jednou se zeptáme, jestli je použitelnost v pořádku?
      • byly naše předpoklady správné? je artefakt sociálně přijatelný?
      • co jsme se dozvěděli z procesu návrhu a nasazení (a můžeme popř. použít příště) Po každé fázi přichází vyhodnocení - je to analýza výsledku dané fáze, ptáme se na otázky a snažíme se na ně upřímně odpovědět. Hodně se zaměřujeme na hledání příčin existujících problémů.

Návrhář

Jako návrhář mám vytvořit artefakt (= něco uměle vytvořeného za nějakým účelem, např. aplikace) pro uživatele tak, že je to použitelné a přináší to uspokojení potřeb.

Návrhář je mostem mezi technologiemi a společností.

Důvěra

Vztah mezi návrhářem a zákazníkem stojí na důvěře. Tu vytváříme pomocí:

  1. dobré vůle - uživatel ví, v čí prospěch se informace, kterou nám dává, použije
  2. integrity - víme, že se dané slovo dodrží a víme, že se říká celá pravda (např. o monitorování, záznamech apod)
  3. schopností dostát svým závazkům

V UCD se zaměřuji hlavně na použitelnost a užitečnost aplikace, jak definuje Jacob Nielsen:

  • nezáleží jen na hezkém UI - je potřeba promyslet procesy, databázi, pojmy, funkce atd.
  • artefakt by měl být prakticky přijatelný - dělá to opravdu to, co to má dělat
  • artefakt by měl být sociálně přijatelný - aby se lidem, kteří s ním pracují, pracovalo dobře, aby nikdo nebyl diskriminován

Koloběh návrhu

  • nejjednodušší práce pro návrháře je navrhovat artefakty pro lidi jim podobné, kdy návrháři mají určité znalosti o uživatelích, mají zkušenosti
    • využijí introspekci - prostě návrh udělají tak, jak by vyhovoval jim samotným
      • introspekce = pohled od sebe, pohled dovnitř
  • problém je, když se uživatelé artefaktu obecně liší od návrháře
    • např. v dovednostech a předchozích zkušenostech
    • v paměťových a kognitivních schopnostech
    • v cílech a preferencích
  • je potřeba použít metody k poznání uživatelů a funkce artefaktu ve společnosti (Doménová analýza)
  • v tomto případě je introspekce zavádějící a profesionální návrhář by ji neměl používat

Rozdíl UCD X Softwarové inženýrství

UCD

  • hledá porozumění cílům uživatele a podporuje ho
  • dospívá k požadavkům analýzou kontextu a úloh
  • vyhodnocuje užití artefaktu
  • zaměřené na koncového uživatele

Softwarové inženýrství

  • řeší životní cyklus aplikace a spravuje jej
  • práci začíná sběrem požadavků
  • vyhodnocuje splnění požadavků
  • zaměřené na zákazníka