Mám reálné všechno (uživatele, artefakt (tedy už to není prototyp), prostředí, motivace, úlohy atd.)

Máme 2 přístupy k vyhodnocení pomocí interpretativních metod. Zde je častější kvalitativní vyhodnocení.

  1. kvantitativní přístup
    • řeším měřitelné veličiny
    • chci reprodukovatelné prostředí (abych pro stejné vstupy dostal stejné výstupy)
    • měřitelné veličiny se pak dají dobře statisticky zpracovávat
    • dobře se prezentuje
    • nemusí postihnout podstatu jevů
  2. kvalitativní přístup
    • v přirozených podmínkách
    • obtížně se předává a prezentuje
    • vypadá nevědecky, ale snáze se pronikne k podstatě

I N T E R P R E T U J I = neměřím, ale snažím se porozumět Soustředím se na lidskou činnost, ne na technologii. Nemanipuluji pozorované uživatele, pouze se účastním. Je vyžadována aktivní účast zkoumaných osob.

Metody jako 3) Terénní průzkum

Etnografické metody

  • řeší se pohled zevnitř
  • přímo sledujeme osoby, skupiny, co dělají, jak reagují (klidně i v dlouhodobém měřítku) a zjišťujeme, proč to tak je
  • vždy v přirozené situaci
  • výstupem je pak porozumění, proč se lidé chovají tak jak se chovají
    • je převážně kvalitativní a tudíž špatně sdělitené
      • je nutné se zdržet soudů při předávání výsledků
      • výsledky může také hodně ovlivnit samotný pozorovatel (čeho si všimne, jak soudí apod.)
  • pozorovatel má pak hodně informací a může je v ucelenější podobě předávat vývojářskému týmu
    • je zástupcem uživatelů (např. při prezentaci)