Když v rámci kontextové analýzy sbíráme data a informace od uživatelů, tak můžeme použít několik různých metod a technik. Záleží na situaci, ve které se nacházíme, co o uživatelích víme, jaké jsou možnosti (např. osobní setkání atd.) a také jaká data od uživatelů chceme.

Obecný postup

  • nejdřív chci formulovat cíl průzkumu, tedy otázka, na kterou má průzkum odpovědět musí být jasná
  • naplánuji průzkum - jaké metody, jaké otázky, kde seženu relevantní uživatele, jaké bude vyhodnocení?
  • navrhnu průzkum - vytvořím dotazníky, zadání pro interview, pokyny pro terénní průzkum
  • udělám pilotní test - jestli se otázkám dá rozumět, jestli jsou srozumitelné
  • spustím průzkum
  • interpretuji výstup - lze hlavně kvantitativně a kvalitativně

Kvantitativní interpretace

  • k dispozici mám spoustu statistických prostředků
  • posuzujeme významnost hypotézy, kterou jsme si stanovili
  • je potřeba mít reprezentativní vzorek
  • dobře a rychle se vyhodnocují, nejsou tak přesné a vypovídající

Kvalitativní interpretace

  • jsou 2 podoby:
    • sada nezávislých výroků (z otevřených otázek, interview…)
    • zkušenost osoby provádějící výzkum (terénní výzkum, dotazování se v kontextu)
  • hodně zde záleží na osobě, která průzkum dělá (jaká je její zaujatost, zkušenosti, komunikace atd.)
  • máme více podrobnější odpovědi
  • metoda: card sorting - roztřízení výroků do skupin podle různých kritérií, každý člen týmu může roztřízení udělat (více očí a pohledů)
    • vytvoří se mi silné skupiny lidí + dávám pozornost i osamělým kartičkám (může to být unikátní pohled nebo nedorozumění)

1) Dotazník

  • data od velkého počtu lidí
  • lze vyhodnocovat jak kvantitativně (uzavřené otázky), tak kvalitativně (otevřené otázky)
  • pozor
    • lidé radši odpovídají kladně než záporně a sami před sebou se dělají lepšími či podobnými lidem kolem sebe (mají obecný “správný” názor)
    • nedávat odpovědi Ano-Ne, měla by vždy být možnost “Nevím”, “Nechci specifikovat” atd.
    • je možné, že se nějakých respondentů nebude otázka týkat “Netýká se mě” (N/A - Not Applicable)
  • pokud mám citlivé otázky, musím otevřeně komunikovat, proč je potřebuji - navést důvěru s respondentem, být průzračný, co se týče mých úmyslů
  • je lepší jít od rychlejších a jednodušších otázek k náročnějším
  • na konci vždy poděkování či nějaká odměna

Jak motivovat lidi, aby mi vyplnili dotazník

  • někteří prostě chtějí pomoci
    • dobrovolníci, lidi, který s tím problémem mají zkušenost, přímo se jich to týká
    • mají vnitřní motivaci
  • informace, v čí je to prospěch
  • že ta práce (jejich čas) není zbytečná
  • v komerčním světě je častá vnější motivace
    • loterie, odměny, slevy
  • chvála a poděkování by mělo být samozřejmostí

Jak formovat otázky?

  • na začátku: jednoduché a snadné otázky, těžké a nepříjemné spíš na konci
  • na záčátku mají být otázky jasné a relevantní k účelu dotazníku

Mám výsledky dotazníku, jak je vyhodnotit?

  • pokud nám dává kvalitativní data (otevřené otázky, odpovědi v interview atd.)
    • je potřeba RUČNĚ najít opakující se, charakteristické jevy
  • mám spíše kvantitativní data
    • grafy, shlukování, faktorová analýza

Při řešení problémů také pomáhá i to, že se s problémem seznámím, porozumím mu a nechám ho ležet a dělám něco jiného. Mozek nemá rád nevyřešené problémy a bude ho řešit “na pozadí”. Toto lze aplikovat i pro více lidí najednou (= sleeping on it).

2) Interview

  • tady hodně záleží na osobě provádějící interview (její příprava, komunikační schopnosti, důvěra atd.) a na prostředí (nejlepší je neutrální, u nikoho “doma”)
  • zase je velký důraz na důvěru
    • dodržování základní etiky (vysvětlit účel interview, zacházení s daty apod.)
    • respekt ke druhému, autentický zájem, férovost dialogu (neskákání do řeči)
  • otázky musí být jasné a nezavádějící
  • 2 extrémy přístupu k interview
    • strukturované interview - pouze předpřipravené otázky (jediné plus k dotazníku je schopnost tázajícího dovysvětlit otázky) kvantitativní interpretace
    • flexibilní interview - otázky reagující na předchozí odpovědi, je třeba neztratit původní cíl interview
      • hodně náročné na všestrannost tazatele
    • ve skutečnosti se používá kombinace obou přístupů (začne se předpřipravenými otázkami a když je zajímavá odpověď, tázající se doptá a pak se vrátí k předpřipraveným otázkám)
  • Více zde na Nielsonovi: https://www.nngroup.com/articles/user-interviews/

3) Terénní průzkum

  • hlavně se chci dozvědět, jestli uživatelé skutečně dělají to, co říkají
  • narozdíl od laboratoře zde máme vše reálné
    • pracovní proces, uživatele, artefakty, motivace apod.
    • pozorovatel nemá situaci pod kontrolou, dokonce by se měl snažit “překážet co nejméně”

Návštěva

  • nejméně formální a nejméně náročná forma
  • slouží pro představu o cílovém kontextu, i během krátké návštěvy si mohu všimnout významných skutečností

Pozorování

  • delší než návštěva, nesoustředím se na dialog - jenom pozoruji běžné činnosti uživatelů
  • musím upozornit, že jenom pozoruji pro UCD, že nešmíruju pro jejich vedení apod. (etika)
  • poté mám základní porozumění uživatelům
    • sociální přijatelnost použitých artefaktů
    • jaké informační zdroje skutečně uživateli slouží
    • jaká jsou obtížná místa a jak je uživatelé skutečně řeší

Dotazování se v kontextu

  • k tomu, že vidím, jak to uživatel dělá (viz Pozorování), tak chci vědět PROČ to dělá - zeptám se ho v té konkrétní situaci
  • varianta dotazování se v kontextu je přemýšlení nahlas uživatele
  • je potřeba zároveň přiliš uživatele neotravovat

Etnografické metody

  • kromě využití v sumativní fázi UCD (co nám artefakt dělá v praxi) se dají využít i v formativní fázi (tedy v průzkumu uživatelů a kontextu)
  • tyto metody jsou systematičtější a porozumění je hlubší, ale nároky na pozorovatele, logistiku a čas jsou větší
  • viz Etnografické metody

4) Kreativní skupiny

  • teď se práce netýká pouze jednoho uživatele, ale celé skupiny uživatelů (max 6-10, pak už se ztrácí na efektivitě)
  • vyplatí se, pokud máme celou skupinu spolupracujících uživatelů
  • je třeba řešit běžné problémy komunikace ve skupině
    • nesouhlas názorů, hádky je třeba korigovat
      • řešení:
        • problém překonat, vyřešit
          • povýšením - najít radikálně odlišný přístup k problematice
          • zobecněním - najít řešení, které pokryje všechny požadavky
          • nalezením společného základu rozdílných přístupů
        • udělat kompromis (pozor na lose-lose výsledek)
        • ukázat nevýznamost sporu
    • diskuse nemá trvat dlouho, někdy se vyplatí používat techniku “sleep on it”, někdy nápady přichází, když se na ně nesoustředíme
  • ve skupině je většinou nestranný moderátor, který pomáhá korigovat diskusi

Brainstorming

Kolaborativní průzkum, návrh a vyhodnocení

  • hlavně v agilních metodách
  • průzkum se provádí buď větším týmem nebo za aktivní účasti uživatelů
  • ve skupině máme uživatele a doménové experty
    • tyto dvě skupiny spolu komunikují a ptají se (za režie moderátora)

Focus groups

  • z marketingu
  • vybíráme specifické skupiny uživatelů podle našeho cíle
    • rovnoměrné zastoupení - chci průměrnou odezvu
    • pouze jedna skupina (podle jedné persony) - cíl je pro ni specifický
    • schválně sestava odlišných (heterogenních) skupin - chci se poučit o rozdílech a následcích těchto rozdílů